Dokumentování pandemie v Evropě
Na začátku roku 2020 zahájil Dům evropských dějin projekt, který shromažďuje důkazy o životě v Evropě během pandemie COVID-19 a zaměřuje se na jevy solidarity, naděje a budování komunit. V těchto prostorech jsou vystaveny předměty, které jsme získali jako dary do našich sbírek.
Výběr z nich byl vystaven v místnosti Fables v muzeu od června do prosince 2020.
Duhové transparenty „Zase bude líp“
V Itálii lidé začali vytvářet bannery s duhovými a tímto optimistickým poselstvím: „Andrà tutto bene“ (Všechno bude pravicové). Vyvěšovali je v oknech a na balkónech, aby si navzájem dodali optimismu v této náročné situaci. Ty odrážejí kantonský výraz „jiajou“, který znamená „nevzdát se“, který by mohl být patrný v Číně, kde pandemie poprvé zasáhla.
Duhové transparenty se rozšířily do dalších evropských zemí a staly jedním z nejvýraznějších sloganů spojených s pandemií.
Banner „Andrà tutto bene“ (Všechno bude pravicový), pořízené rodinou v Eboli v jižní Itálii, 11. března 2020
Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
„Vidím své pravé barvy procházející“ duhovým bannerem, který vyrobila Smaranda (9 let) a zavěšen ve svém ulici v Bournemouthu ve Spojeném království, 3. dubna 2020 © Ana-Maria Rampelt
Bude darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Banner „Tout ira bien“ (Všechno bude vpravo), zavěšený podél stěny školy Schaerbeek č. 16, Brusel, Belgie, březen – květen 2020
Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Středisko pro výzkum a odbornou přípravu severní univerzity získalo finanční prostředky na pomoc krajské nemocnici v Baia Mare v Rumunsku. Dobrovolníci vybírali peníze na výrobu 310 ochranných roušek, zdobených nálepkou a dvou ventilátorů.
Ochranné roušky s nálepkou „Totul va fi bine“ (Všechno bude vpravo), Baia Mare, Rumunsko, březen 2020 © The Centre for Research and Training of North University, Baia Mare, Rumunsko
Duhový banner vystavený maďarsko-italskou rodinou v Bruselu, únor-červen 2020
Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Pandemie a hranice
Svoboda pohybu byla po zavedení karanténních opatření značně okleštěna. Najednou se opět objevily zapomenuté hranice, které řadu Evropanů odřízly od rodiny. Lidé v příhraničních městech reagovali na omezení pohybu kreativně – uměním a tichými protesty.
V polovině března 2020 se objevil kovový plot, který oddělil jezerní zeleň, kterou sdílelo německé město Konstanz a švýcarské město Kreuzlingen. TEN se stal brzy poté místem konání tichého protestu. Organizátoři vyzvali každého, koho uzavření hranice postihlo nebo kdo by chtěl projevit solidaritu, aby k plotu něco přinesl: fotografii, dopis, zámek nebo cokoli jiného. Fantazii se meze nekladly. Výzva byla formulována tak, aby lidé přinášeli „pouze pozitivní věci, Nic provokujícího a žádný odpad“.
V tomto videu Gruia Bădescu, výzkumná pracovnice na univerzitě v Konstanzu, dokumentuje novou realitu města žijícího s novou hranicí.
Banner na polské hranici „Stýská se mi po tobě Čechu“ (nechci Vám, česky).
Banner na polské hranici „Stýská se mi po tobě Čechu“ (nechci Vám, česká), březen 2020 © Stefan Manka, Cieszyn, Polsko
K jedné spontánní akci došlo 20. března 2020 na polsko-české hranici. Města Cieszyn a Český Těšín, běžně zcela propojená mosty přes řeku Olši, byla hraničními kontrolami rozdělena. Několik Čechů a Poláků proto vyrobilo transparenty se vzkazy, že se jim po sobě stýská, a vyvěsili je na obou stranách řeky.
Bannery na českých hranicích „I ja za tobą Polaku“ (I miss you, Pole) a „Chybíte nám Poláci!“ (promarníme vám Poláky), březen 2020 © Stefan Manka, Cieszyn, Polsko
Základní práva v období omezení volného pohybu
Omezení volného pohybu v celé Evropě s sebou někdy přineslo i omezení základních práv. Lidé si přesto dokázali najít způsob, jak dát najevo svůj názor.
V dubnu 2020 se v Polsku chystalo hlasovat o zákoně, v němž se potraty a sexuální výchova staly nezákonnými. Symbolem boje za práva žen se v Polsku staly černé deštníky. Za koronavirové krize se však nemohla konat žádná shromáždění, kde by je bylo možné použít. Někteří protestující se proto se svými deštníky postavili do fronty v supermarketu, jediném veřejném prostoru, kde se mohlo současně sejít více lidí. Jiní vyvěšovali černé deštníky a protestní nápisy na balkónech a v oknech. Hlasování o zákoně zakazujícím přerušení těhotenství bylo nakonec odloženo.
Deštník používaný k protestu proti hlasování o zákonu proti potratu, Štětín, Polsko, duben 2020 Donated
to the House of European History, Brusel.
Otlučený hrnec použitý při protestech proti lockdownu v Madridu, Španělsko, květen 2020
Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Kreativní reakce
V době lockdownu pomáhala lidem také umělecká tvorba. Děti a dospělí vyjadřovali různé pocity prostřednictvím kreseb, básní nebo hudby. Ve školních nebo studijních projektech zachytili svůj každodenní život. Jiná díla vznikla proto, aby povzbudila přátele nebo příbuzné.
Náčrtník „Bílé grafické zotavení termínů častého používání během epidemie Sars-Cov-2“, Carmela del Casar Ximénez, březen-květen 2020, Madrid, Španělsko.
Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
„Jedním z nejběžnějších dopadů onemocnění COVID-19 je ducha a potíže s dýcháním, avšak toto onemocnění způsobilo udušení v mnoha dalších aspektech života... V mnoha evropských zemích bylo během koronavirové krize potlačeno mnoho zaručených ústavních lidských práv, což způsobilo sociální udušení tisícům občanů.“
„Hand Mask“, Anna Vasof, Vídeň, Rakousko, březen 2020. Získáno v roce 2020. EU, EP, Dům evropských dějin, Brusel © Anna Vasof
„Koronavirus, koronavirus, dezinfikujeme ruce. Všechny
byly zahájeny na čínských pozemcích.
Korona, korona, modlíme se všichni k Bohu,
nikdo nesmí vyjít z domu.
Korona, korona, doktoři nám pomáhají, šťastní jsme,
že při nás stojí, zlaté
ruce všichni mají!
Koronavirus, koronavirus, všichni my myjí ruce,
brzy se budeme skrýt.“
Koruna nad virem pochází z překladu „corona“ v italštině, což znamená „crown“.
Báseň „Koronavirus“, Davide (10 let), Itálie, březen 2020 © Davide Argiolas, Itálie
Sara Roloffová, švýcarská žena žijící v Londýně, se podělila o svůj příběh o bitvě s Covid 19 v podobě deníku. Leon (9) a Felix (6), synové belgického přítele Sary, pro ni tento obrázek povzbudili, aby pokračovali v boji. Tento obrázek a příběh Sary se stal nástrojem k vysvětlení viru dětem a dalším lidem, kteří chtěli pomoci někomu procházet stejnou bitvou a zmírnit jejich úzkost.
Kresba „Sara fight Corona Virus“, Leon (9) a Felix (6), Brusel-Londýn, duben 2020. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotní sestry a lékaři: novodobí hrdinové
Hned od vypuknutí koronavirové pandemie se zdravotníci ocitli v první bojové linii. Řada lidí pracujících v nemocnicích a vůbec v pečovatelských službách za to zaplatila životem – často kvůli nedostatku ochranných pomůcek. Zdravotní sestry a lékaři jsou v této těžké době považováni za skutečné novodobé superhrdiny.
Jedna rumunská PR agentura se dokonce inspirovala náboženskou ikonografií a začala zdravotníky vyobrazovat jako světce či bohy (a vzbudila tak nevoli některých předních církevních představitelů).
„Děkujeme vám, lékaři!“ plakát považovaný za urážlivý a stažený z venkovní výstavy duben 2020, Bukurešť, Rumunsko © Wanda Hutira, McCann Bukurešť
Ačkoli byli zdravotníci zobrazováni jako hrdinové nebo svatí, setkávali se i se strachem a nedůvěrou. V několika evropských zemích informovala média o jejich diskriminaci nebo o agresivním chování jejich sousedů, kteří se báli nákazy. Na takové případy naštěstí veřejnost často reagovala projevy podpory a solidarity.
Anonymní zpráva položená na čelním skle automobilu zdravotní sestry Camille Ruizové, Valence, Francie, konec března 2020. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Ačkoli byli zdravotníci zobrazováni jako hrdinové nebo svatí, setkávali se i se strachem a nedůvěrou. V několika evropských zemích informovala média o jejich diskriminaci nebo o agresivním chování jejich sousedů, kteří se báli nákazy. Na takové případy naštěstí veřejnost často reagovala projevy podpory a solidarity.
Solidární zpráva v odpovědi na tuto zprávu, Valence, Francie, konec března 2020. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotníci byli sice především potěšeni různými projevy podpory, ale na celém kontinentu také hromadně protestovali proti nedostatku ochranných prostředků, které by je ochránily před mimořádně nebezpečným virem.
„Co si chválíme? Zdraví a životu. V budoucnu, buďme podporovat společné zdroje. bez kapitalismu.“ Support and protest banner, Forest (Brusel), duben 2020. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Solidarita v praxi
Vypuknutí krize COVID-19 bude zapamatováno v souvislosti s krátkými dodávkami ochranných materiálů, a to nejen pro širší veřejnost, ale i pro zdravotnické pracovníky. Chyběly roušky, ochranné obleky i další vybavení a situace v mnoha evropských zemích byla skutečně dramatická. Na celém kontinentu tyto mimořádné události inspirovaly občany k tomu, aby se dobrovolně zapojili a poskytli pomoc s cílem co nejrychleji nabídnout nápravu.
V případě nedostatku zdravotnických potřeb, od ochranných prostředků až po životně důležité ventilátory, zasahují majitelé 3D tiskáren do výroby rychlejších a levnějších verzí, které pomohly zachránit životy. Zde je několik příkladů solidarity, vzájemné pomoci a kreativity během pandemie.
Buďme solidární
Bulharské průmyslové studio Love 2 Design se připojilo k iniciativě „#ЗАДОБРОТО“ (#THEGOOD). Během ní mnoho nadšenců s 3D tiskárnami vyrábělo ochranné obličejové štíty pro zdravotnické pracovníky v první linii.
3D potištěný ochranný obličejový štít společnosti Love 2 Design Company, Šumen, Bulharsko, březen-duben 2020. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Ochranné pláště vytvořené dobrovolníky, Madrid, Španělsko, březen-květen 2020 © Susana Molinero, Madrid. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotnické a další profese, například zaměstnanci v domech pečovatelské služby, se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných oděvů. Lidé s potřebnými dovednostmi proto nabízeli svou pomoc a často dokázali vyrobit obrovské množství tohoto nedostatkového zboží.
V Madridu se zorganizovala skupina dobrovolníků a začala šít ochranné oděvy. Ruku k dílu přiložilo také mnoho lidí, kteří měli doma šicí stroj, často seniorů. Tito dobrovolníci koordinovali výrobu a distribuci ochranných oděvů s logem srdce do nemocnic, požárních zbrojnic nebo na policejní stanice a veřejné úřady.
Ochranné pláště vytvořené dobrovolníky, Madrid, Španělsko, březen-květen 2020 © Susana Molinero, Madrid. Darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Zdravotnické roušky byly všude nedostačující, přestože byly nezbytné pro odborníky pracující s pacienty s onemocněním COVID-19 v nemocnicích. V několika evropských zemích se mnoho lidí spontánně ujalo iniciativy a začalo doma vyrábět obličejové roušky. O ty se pak solidárně dělili s dalšími potřebnými navzdory tomu, že vědecky nebyla účinnost roušek zcela prokázána. Domácí kutilové vymysleli speciální filtry, díky nimž jsou roušky účinnější.
Podomácku vyrobené roušky distribuované lidem v nouzi v Česku, březen 2020 © Martina Lepší, Vojtanov, Česko. Bude darován Domu evropských dějin v Bruselu.
Zvuky pandemie
Jaké zvuky zněly Evropou během koronavirové pandemie? Jaké zkušenosti spojovaly celý kontinent v době lockdownu? Mara Maracinescuová zkombinovala 21 různých zvukových záznamů, které byly od března do května 2020 pořízeny v 17 evropských zemích během první vlny pandemie onemocnění COVID-19.
Ve svém projektu a výsledné skladbě chtěla především zachytit vliv lockdownu na zvukovou kulisu v Evropě. objevily se nové rituály a nové způsoby, jak se setkávat s lidmi. jak utichla doprava, proměnily se také zvuky v našem okolí, ale současně byl mnohem patrnější hlas státu, který bylo slyšet například z ampliónů.
„Zvuky pandemie“
Zadáno a získáno v roce 2020 Evropskou unií, EP, Domem evropských dějin od Mary Mărăcinescuové. Zvuky v Evropě během koronavirové pandemie