Pošta hostů: Jaké příběhy vypráví Evropa?
Jaké příběhy vypráví Evropa? Nastínit narativy, které utvářejí minulost, současnost a budoucnost
Ana Vasconcelos Martinsová a Sophie L. Vériterová
výzkumná asistenti, European Stories, program Dahrendorf, Centrum evropských studií, Oxfordská univerzita
Narativy, jako by mohly být, jsou mocnými historickými silami, které utvářejí události stejně jako události, které je utvářejí. V okamžiku, kdy Evropa čelí mnoha výzvám – hospodářským, sociálním, environmentálním, politickým, dokonce existenčním a základním –, příběhy, které Evropa nyní uvádí, určí, co se stane za deset let i později. Proto je důležité porozumět hlavním narativům, které připravují budoucnost, k níž Evropa směřuje.
Dne 10. výročí konference v květnu 2019 byl v Dahrendorfově programu pro studium svobody oficiálně zahájen projekt European Stories, který je financován nadací Mercator, nadací ZEIT a nadací Friedrich Naumann. Cílem projektu je zachytit příběhy, které Evropa dělá a měla by vysvětlovat, jakož i to, co Evropané chtějí, aby EU do budoucna pokročila.
Jak v té době uvedl profesor Timothy Garton Ash, evropský režisér Stories, existuje potenciálně tolik evropských příběhů, kolik je Evropanů. Nicméně bez ohledu na to, kolik jedinečných okamžiků utvářeje příběh každého jedince, existují minulé okamžiky, současné obavy a naděje do budoucnosti Evropy, které jsou průřezové pro zkušenosti Evropanů z celého kontinentu.
Výzkum a akce
Náš tým více než 20 výzkumných pracovníků z celé Evropy se zaměřil na klíčové okamžiky a cíle, které tvoří evropské příběhy, a to kombinací těchto výzkumných metod:
- Kvalitativní rozhovory s lidmi z různých generací, míst a sociálního prostředí, jakož i odborníky z různých tematických oblastí, a jejich vlastní rozhovory;
- Průzkum veřejného mínění o politických preferencích EU v partnerství s projektem eupinions Bertelsmannovy nadace;
- Sekundární výzkum: údaje získané z jiných normativních, popisných a analytických projektů, jakož i z interaktivních iniciativ, jako jsou internetové stránky, podcasty a hnutí týkající se tematických oblastí evropských příběhů.
Od 10. ročníku Dahrendorfské konference, na níž se diskutovalo o výzkumném zaměření projektu mezi odborníky z různých oborů, jako je politika a divadlo, uspořádal náš tým rovněž konferenci s „post-89ers“ (osobami, které se narodily přibližně v letech 1980 až 2000) ve spolupráci s Mercator Foundation v Berlíně, kde jsme vedli poradní průzkum o klíčových otázkách evropských příběhů. Uskutečnili jsme rovněž dva workshopy se studenty středních škol v Německu, na nichž se diskutovalo o generačních postojích k budoucnosti Evropy. Tyto akce poskytly poznatky a zpětnou vazbu, které se ukázaly jako klíčové pro koncepci našeho probíhajícího výzkumu.
Klíčová předběžná zjištění
Dotázaní zodpověděli soubor šesti otázek týkajících se momentů, které považují za nejvýznamnější ve svých zkušenostech s Evropou. Na základě prvních 117 probíhajících rozhovorů, které lze všechny zobrazit na internetových stránkách European Stories, jsou osobní zkušenosti, jako je studium a cestování do zahraničí, spíše formativní než konkrétní historické události. V souladu s tím vede svoboda pohybu jako nejdůležitější věc, kterou většina dotázaných uvádí, že Evropa pro ně osobně učinila. Většina dotazovaných ve Spojeném království a v jiných evropských zemích považuje brexit za nejhorší okamžik v nedávných evropských dějinách. Mnozí, zejména východoevropští Evropané, označili Východní rozšíření z roku 2004 za svůj nejlepší evropský okamžik.
Řešení změny klimatu je nejoblíbenější odpovědí na konečnou otázku rozhovorů o tom, co by si naši respondenti přáli, aby EU dosáhla do roku 2030. Toto zjištění částečně přispělo k otázkám, které jsme položili Evropanům v našem prvním speciálně zadaném průzkumu veřejného mínění o politických preferencích EU. Kromě politiky v oblasti změny klimatu jsme se rovněž zeptali na názory občanů na pracovní místa a sociální zabezpečení. Z tohoto průzkumu, který se týkal více než 12,000 respondentů ve věku 16 až 69 let ve všech 27 členských státech EU a ve Spojeném království, byla dvě z našich nejpozoruhodnějších zjištění: a) „71 % Evropanů je pro všeobecný základní příjem“; a b) „53 % mladých Evropanů si myslí, že autoritářské režimy jsou lépe vybaveny k řešení klimatické krize“. Tento průzkum provedl náš partnerský průzkum ve dnech 5. až 25. března 2020, což pravděpodobně odráželo dopad pandemie na obavy našich respondentů.