DORA Valčićová, stážistka na vzdělávacím oddělení
V březnu 2023 se v Bruselu konaly první Evropské dny inovativní výuky dějepisu. Dům evropských dějin při této příležitosti představil projekt HISTOLAB zaměřený na inovativní pojetí dějepisu a nové iniciativy ve výzkumu, akademické činnosti a výukových metodách.
V pátek 10. března bylo v Domě evropských dějin velmi rušno. Kromě návštěvníků z celé Evropy a jiných koutů světa bylo muzeum plné učitelů, akademických a vědeckých pracovníků, mladých odborníků a studentů historie. Ze zvuku kol kufru v lobbe všichni účastníci věděli, že se jednalo o poslední den programu Dne inovací. Vstupní hala a první patro se zničily. Všude zaznívaly útržky rozhovorů – před zahájením prohlídek s průvodcem a paralelních workshopů a prezentací si dlouholetí kolegové chtěli ještě popovídat a noví kolegové se snažili navázat kontakty.
Hlavním tématem dne bylo inovativní využití památných a historicky významných míst a muzeí. První workshop, kterého jsem se zúčastnila, se konal ve výstavních prostorech muzea. Poskytly ideální prostředí Laurence a Paulovi, mým kolegům ze vzdělávacího týmu, k představení digitálních nástrojů pro výuku dějepisu. „Existují profesoři historie? Vyučujete dějiny Evropské unie? Pokud ano, tak jak?“ zeptal se Paul, aby navázal kontakt s účastníky workshopu poté, co jsme se shromáždili na čtvrtém patře muzea. Okamžitě se zvedla řada rukou. Učitelé i studenti historie, výzkumní pracovníci i jiní badatelé z různých koutů Evropy se chtěli podělit o své zkušenosti a názory.
Poté se slova ujala Laurence a podělila se o krátkou historii muzea, po níž následovaly pokyny k aktivitě dne – vizuální myšlení. Každý z nás dostal samolepící lístek a měl si pozorně prohlédnout jeden exponát. Poté jsme byli požádáni, abychom napsali tři slova, dvě věty a jednu otázku. Laurence shromáždila všechny následné informace a odhalila kontext věci. Jednalo se o vlajku Evropského hnutí, které je nedílnou součástí historie Evropského kongresu. Jedním z výsledků tohoto kongresu bylo totiž založení Rady Evropy, celoevropské organizace pro spolupráci v oblasti kulturních a lidských práv. Nyní se objevilo ještě více nápadů a otázek ze strany skupiny, což nakonec vedlo k propojení nápadů od začátku a konce cvičení. Laurence zodpověděla všechny dotazy a účastníci workshopu, kteří se neotřelým způsobem dozvěděli z historie zase něco nového, se poté odebrali do další části výstavních prostor.
Během prohlídky expozice na čtvrtém patře hovořil Paul o tom, jak je možné nezáživný výklad dějin Evropské unie mladým lidem zpestřit vyprávěním osobních příběhů. Například o evropském státníkovi Jeanu Monnetovi a stejnojmenné značce koňaku, nebo výkladem o tom, jak Unie změnila životy Evropanů v 50. a 60. letech. Na závěr Laurence vysvětlila, jak vzdělávací tým začíná s přípravou nových digitálních nástrojů. Objasnila, že tým muzea nejdříve nástroje předběžně posuzuje, aby se ujistil, že budou relevantní, zaujmou žáky a studenty a splní potřeby a očekávání učitelů. Poté nás informovala o tom, jak se do přípravy tohoto nového souboru nástrojů můžeme zapojit i my.