Evropa v troskách

U belgických Yper se německým vojskům roku 1915 poprvé podařilo použít jedovatý plyn. Nápad využít plyn jako válečnou zbraň se zrodil z úsilí o prolomení patové situace v zákopové válce. Nasazeny byly tři látky: chlor, brom a hořčičný plyn neboli yperit. Ačkoliv jejich použití nevedlo k vysokým ztrátám na životech, dopad této zbraně na psychiku vojáků byl značný. Plynová maska je přesvědčivým dokladem odlidštění jednotlivců v této válce.

Válečné plynové masky
Spojené státy americké,
1917
Hulton Archive/ Stringer/ Getty

Dne 28. června 1914 spáchal Gavrilo Princip, bosenský Srb bojující za vznik jugoslávského státu nezávislého na Rakousku, v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku. Tato událost narušila již tak křehkou rovnováhu sil a uvrhla kontinent do války.

Pistole použitá při sarajevském atentátu
Belgie, 1910
Heeresgeschichtliches Museum, Vídeň, Rakousko

V první světové válce zahynulo podle odhadů 10 milionů vojáků a ostatky mnoha padlých se nepodařilo identifikovat. V celé Evropě se proto začaly na hřbitovech a veřejných prostranstvích stavět pomníky „neznámému vojínu“. Nesmyslné válečné krveprolití zdiskreditovalo vládnoucí třídy. Tvář Evropy zjizvené válkou se navždy změnila. Minulost nám připomínají válečné hřbitovy a místa, na nichž jsou dodnes patrné stopy po tehdejších bojích.

Označení hrobu neznámého vojína
Fronta na Soče, Rakousko-Uhersko, 1914–1918
Beton a ostnatý drát
Kobariški muzej, Kobarid, Slovinsko

Kult Josefa Vissarionoviče Stalina se začal prosazovat záhy poté, co se na konci 20. let zmocnil vlády nad Sovětským svazem, a vyvrcholil po sovětském vítězství ve 2. světové válce.

„Pozvedni výše prapor Marxe, Engelse, Lenina a Stalina!“
Sovětský svaz, 1933
Gustavs Klucis (1895–1938)
Plakát
Reprodukce
Российская государственная библиотека / Ruská státní knihovna, Moskva, Rusko

Ústavy států v celé Evropě přiznaly všem mužům – a v mnoha případech i ženám – volební právo. Státní moc byla omezena, což představovalo skutečný průlom v rozvoji demokracie.

Volební urna
Finsko, začátek 20. století
Museokeskus Vapriikki, Tampere, Finsko

Na zasedání Společnosti národů konaném 7. září 1929 vyzval francouzský ministr Aristide Briand evropské země, aby jednomyslně odsoudily válku a začaly odzbrojovat. Poprvé v dějinách tak některý evropský stát z vlastní iniciativy navrhl společný postup pro celou Evropu.

Aristide Briand (1862–1932)
Francouzský politik
Francie, 20. léta 20. stol.
© Granger – archiv historických fotografií/ Alamy Stock Photo

Bombardování baskického města Guernica německými a italskými bojovými letouny, k němuž došlo 26. dubna 1937, bylo jednou z nejkrvavějších epizod španělské občanské války.

„Guernica“
Francie, 1937
Bronzová socha
René Iché (1897–1954)
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie

Nacistický režim brutálně potlačoval své nepřátele. Kdo byl považován za bezpečnostní riziko kvůli politické opozici, občanské neposlušnosti nebo odporu, skončil v koncentračním táboře.

Tabulka vězeňských nášivek
Koncentrační tábor Dachau, Německá říše, asi 1938–1942
Reprodukce
KZ-Gedenkstätte Dachau, Dachau, Německo
Bundesarchiv, Bild 146-1993-051-07 / CC-BY-S.A 3.0, Koblenz, Germany

Německá rozpínavost a touha po ovládnutí Evropy rozpoutaly na tomto kontinentu1. září 1939 válku. Týden před tímto datem uzavřel Hitler se Stalinem smlouvu o neútočení, která obsahovala mimo jiné tajné ustanovení o rozdělení střední a východní Evropy na nacistickou a sovětskou sféru vlivu.

„Evropské poslání Německa“
Berlín, Německá říše, asi 1941
Werner von Axster-Heudtlaß
Plakát
Reprodukce
Deutsches Historisches Museum, Berlín, Německo

S přibývajícím počtem lidí pobouřených a zhnusených nacistickou tyranií a brutalitou rostl i odpor na okupovaných územích. Na různých místech měl různé formy, od rozsáhlých vojenských střetů v Řecku, Polsku, Jugoslávii a v Sovětském svazu po občanský odpor v jiných zemích.

Partyzáni (Národně osvobozenecká armáda)
Jugoslávie, 1942–1945
Fotografie
Hrvatski povijesni muzej, Záhřeb, Chorvatsko

Téměř ve všech okupovaných zemích museli Židé nosit žlutou židovskou hvězdu – označení, jež je potupným a ponižujícím způsobem vyčleňovalo ze společnosti. Odsun Židů do ghett byl důležitým krokem při přípravě šoa.

Židovská hvězda z Francie
Francie, 1942–1944
בית לוחמי הגטאות / Muzeum bojovníků ghetta, Západní Galilea, Izrael

Statisíce civilistů zemřelo během obléhání následkem hladu a nemocí souvisejících s hladem..

Hladovějící holandská žena
Amsterdam, Nizozemsko za německé okupace, 1944–1945
Casparus Bernardus (Cas) Oorthuys (1908–1975)
Fotografie
Nederlands Fotomuseum, Rotterdam, Nizozemsko

Za Stalinova režimu se miliony lidí v Sovětském svazu staly během války i po jejím skončení obětí vnitřních deportací. V tomto dopisu psaném na březové kůře vyjadřuje deportovaný právník, který onemocněl při práci v gulagu, naději na shledání se svou rodinou. Už ji však nikdy nespatřil.

Dopis vězně z Gulagu
Vjatlag, Leningrad, Sovětský svaz, leden 1943
Březová kůra
Tukuma muzejs, Tukums, Lotyšsko

Šance válečného zajatce na přežití závisela na tom, na které straně a ve které fázi války byl zajat. Americkému Červenému kříži se podařilo připravit a dopravit více než 27 milionů balíčků, jež měly zvýšit šanci zajatců na bezpečný návrat domů.

Balíček Červeného kříže
Spojené království, 1945
Karton
Imperial War Museum, Londýn, Spojené království