Vydejte se s námi na vícejazyčnou prohlídku nové stálé expozice v 6. patře s názvem "Evropa nyní". Prozkoumejte mnohé výzvy, kterým dnes Evropa čelí - například klimatické změny, koloniální dědictví, brexit a pandemii Covidu.
Toto video bylo vytvořeno 9. května - na Den Evropy - při příležitosti otevření výstavy Europe Now v 6. patře Domu evropských dějin.
Nobelova cena za mír
V roce 2012 byla Evropské unii udělena Nobelova cena za mír. Nobelův výbor tímto způsobem vyjádřil Evropské unii uznání za úspěchy při prosazování míru, demokracie, lidských práv a společenského blahobytu.
Evropská unie však v posledních letech prošla několika krizemi, a ocitla se pod značným tlakem.
Hospodářské a měnové problémy, migrační krize, terorismus, brexit a další dramatické události ukazují, v jak křehké a rozporuplné situaci se Unie nachází.
Medaile Nobelovy ceny za mír, Oslo, Norsko, 2012, replika
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Změna klimatu
Změna klimatu patří k nejvážnějším problémům současnosti. Ohrožuje totiž samotný život na planetě Zemi. Globální oteplování, které je způsobeno emisemi CO2 z lidské činnosti a průmyslovým znečištěním, ničí celé ekosystémy a nutí nás přehodnotit náš náročný způsob života.
Po celém světě se konají páteční studentské demonstrace – „Pátky pro budoucnost“ – na nichž mladí lidé požadují radikální změnu kurzu. U zrodu této iniciativy stála mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová.
Budoucnost dnešních patnáctiletých je globálním oteplováním reálně ohrožena.
Plášť demonstranta ušitý z balonků, které se z Velké Británie dostaly na belgické pobřeží, Brusel, Belgie, 2019
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Poprvé za existenci EU se jeden z členských států rozhodl ze společného svazku vystoupit.
Velká Británie po 47 letech členství vyhlásila kontroverzní referendum a 31. ledna 2020 požádala v souladu s článkem 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z Evropské unie.
Tento historický okamžik trefně vystihuje to, že z prostranství před sídlem Výboru regionů v Bruselu zmizela britská vlajka – a stala se součástí sbírek Domu evropských dějin.
Britská vlajka sňatá z budovy Jacquese Delorse, sídla Výboru regionů, Brusel, Belgie, 2019–2020
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Jedním ze symbolů evropské spolupráce v kosmu se stala raketa Ariane. Během studené války se mezi USA a Sovětským svazem rozpoutaly vesmírné závody, na něž Evropské hospodářské společenství zareagovalo vlastním výzkumem.
24. prosince 1979 byla ve Francouzské Guyaně vypuštěna první raketa Ariane 1. Evropa tak mohla začít realizovat své komerční a vědecké vesmírné projekty. Raketa Ariane 5 vynesla v letech 1996 až 2023 do kosmu mnoho družic, které sloužily pro telekomunikační služby, pozorování Země a vědecký výzkum. Byla používána i v misích, které zajišťovaly navigační systém Galileo. První let její následnice, rakety Ariane 6, se uskutečnil 9. července 2024.
Model legendární rakety Ariane 5
V letech 1996 až 2023 byla 117krát vypuštěna do vesmíru; model asi z roku 2016
Evropská komise, Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, Brusel, Belgie.
Války
Války a vojenské konflikty v Evropě přetrvávají, přestože se členským zemím EU daří vyhýbat se vzájemným válkám. Rusko-gruzínská válka v roce 2008, ruská anexe Krymu v roce 2014, zamrzlý konflikt v Doněcku a Luhansku a arménsko-ázerbájdžánská hraniční krize, která v roce 2022 propukla v krátkou válku, jsou jasnou připomínkou toho, že mír nelze považovat za samozřejmost.
V únoru 2022 zahájilo Rusko nezákonnou vojenskou invazi na Ukrajinu. Válka se stále stupňuje a otřásá západním pojetím bezpečnosti, přičemž ruská strana hrozí použitím taktických jaderných zbraní. Někteří odborníci varují, že jsme ještě nikdy nebyli tak blízko třetí světové válce.
Dveře osobního automobilu ostřelovaného ruskou armádou
Irpin, Kyjevská oblast, Ukrajina, 2022
Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Solidarita s uprchlíky
Od února 2022 brání ukrajinská armáda zemi před nelegální ruskou invazí za vojenské podpory NATO a Evropské unie. Válka způsobuje nepředstavitelné utrpení a ničení a zanechává desítky tisíc mrtvých nebo zraněných vojáků, ale i civilistů.
Miliony lidí, převážně žen a dětí, uprchly z Ukrajiny a našly útočiště v zemích Evropské unie. Ruská agrese proti Ukrajině vytvořila silné pouto mezi členskými státy EU a vyvolala vlnu solidarity napříč kontinentem. Občanská společnost a nevládní organizace pomáhaly uprchlíkům vzpamatovat se z hrůz války.
Tričko s nápisem "Jsem tu, abych vám pomohl", které nosí dobrovolníci vítající ukrajinské uprchlíky na rumunských hranicích.
Dan Perjovschi (nar. 1961)
Sdružení Seneca (SNK), Bukurešť, Rumunsko, 2022
Koronavirová pandemie odhalila, jak je lidstvo zranitelné, a připravila zátěžovou zkoušku pro evropskou solidaritu.
Evropské země na její vypuknutí zpočátku reagovaly každá zvlášť. Zavíraly hranice a omezovaly možnosti cestování a občanské svobody. Kritici těchto opatření se obávají dlouhodobého okleštění základních svobod.
Mezi obyčejnými lidmi se však v této těžké době vzedmula vlna solidarity. Později se uskutečnilo i několik setkání zástupců členských států a orgánů EU. Podařilo se jim dohodnout na bezprecedentním programu hospodářského oživení, který má pomoci komunitám a ekonomikám nejhůře zasaženým pandemií.
Ruka-rouška - Anna Vasof (nar. 1985)
Vídeň, Rakousko, březen 2020
keramika a gumička
Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Nové technologie radikálně mění náš způsob života a komunikace. Propojenější svět nabízí nejen mnoho příležitosti, ale také vytváří nová rizika.
Dnes jsou nejvýnosnější komoditou data. Ochrana soukromí na internetu se tak stala jednou z největších výzev současnosti. Společnosti sbírají informace o našem chování, myšlení a přáních a snaží se ovlivňovat naše životy a rozhodování. Nové prostředky komunikace připravily terén pro rozsáhlé sledování a rychlé šíření dezinformací.
Demokratické procesy v celé společnosti mohou být oslabeny, aniž bychom si toho vůbec všimli, a můžeme ztratit svobodu volby.
"Pixelhead" se používá jako maska proti sledování
Martin Backes (nar. 1977), Německo, 2010
Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Terorismus ohrožuje bezpečnost a demokratický řád v Evropě. Jedná se o celosvětový problém, který je součástí naší každodennosti. Teroristické útoky, které v Evropě páchají islamističtí nebo krajně pravicoví extremisté, jsou v příkrém rozporu s hodnotami rozmanitosti a pluralismu.
Extrémní ideologie se často inspirují myšlenkovými proudy, které se obracejí k minulosti, nebo vycházejí z náboženského fundamentalismu.
Lidé na nenávist a násilí rychle reagovali projevy solidarity a výzvami k vzájemné toleranci a pokojnému soužití.
Vyjádření solidarity po teroristickém útoku pravicového extremisty, Oslo a Utoya, Norsko, červenec 2011
Riksarkivet, Oslo, Norsko
Kartonová cedule se vzkazem solidarity zanechaná po teroristických útocích v Madridu, 2004
Museo del Ferrocarril de Madrid
Co spojuje obyvatele Evropy? Rozmanitost evropského kontinentu z velké části pramení z kontaktů mezi sousedními zeměmi a ze vzájemných kulturních vlivů.
Zúčastněte se našeho experimentu a na interaktivní mapě označte místa nejen v Evropě, k nimž máte nějaký vztah.
Po stopách mé Evropy
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Hlavnímu schodišti muzea dominuje spirálovitá plastika tvořená 27 historickými citáty a znázorňuje, jak se výklad evropských dějin neustále mění.
Staveniště – Eastmanova budova – renovace budovy Domu evropských dějin
© Evropská unie – Dům evropských dějin 2016 / Benoit Bourgeois
Můžete si je znovu přečíst v elektronické podobě a hlasovat o nejlepší citát.
Vír dějin © Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Evropský terén při pohledu z výšky odhaluje stopy historie z nové perspektivy. V Evropě převládá kulturní krajina, která nese pozitivní i negativní stopy lidské činnosti. Postupem času vznikly krajiny velmi rozmanitého rázu, které vykazují jak překvapivě shodné, tak i rozdílné charakteristiky.
Evropská krajina © Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Seznamte se s poutavou minulostí i přítomností evropských měst pomocí webových kamer a uměleckých děl. Vydejte se na vlastní virtuální prohlídku, kterou si pomocí některého ze tří zařízení můžete promítnout na zeď.
Pohledy na Evropu
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
Můj Dům evropských dějin je jedinečný kolektivní projekt, který shromažďuje osobní svědectví o Evropě. Příběhy účastníků jsou seřazeny podle časových období a pojí se ke konkrétním místům. Seznámit se s nimi můžete pomocí interaktivní mapy. Také vy se můžete zaregistrovat a podělit se o vlastní příběh.
Můj Dům evropských dějin
© Dům evropských dějin, Brusel, Belgie
